Vlna veder na přelomu července a srpna 2026: co říká ČHMÚ a jak číst nové výstrahy

Co se čeká na přelomu července a srpna

ČHMÚ uvádí, že během týdne od 27. července začne na naše území proudit teplý vzduch od jihozápadu a postupně se vrátí vlna veder. K modelovým výstupům ústav dodává: „Na přelom července a srpna začínají mobilní aplikace ukazovat pro naše území dokonce teploty kolem 40 °C, zejména ty, které využívají model Evropského centra pro střednědobou předpověď.“

Zásadní je ale druhá věta ČHMÚ ke stejnému výhledu: příchod tropických teplot je „ještě daleko“ a jde o scénář, ne o závaznou předpověď. Ústav zároveň připomíná, že „za určité situace jsou předpovědní modely i na takovou dobu dopředu schopny předpovědět teploty s vysokou přesností, jak ukázaly na konci června“. Čísla kolem 40 °C, která kolují po sociálních sítích, tedy nejsou vymyšlená – ale nejsou to ani oficiálně předpovězená maxima.

Podle modelových scénářů také nemusí jít jen o krátkou epizodu; tropické teploty by mohly vydržet i během prvního srpnového týdne. Aktuální stav výstrah je vždy na stránce výstražných informací ČHMÚ – ta je jediný závazný zdroj, a doporučujeme ji před víkendem zkontrolovat.

Novinka, která letos mění pravidla: výstrahy podle dopadů, ne podle teploměru

1. července 2026 přešel ČHMÚ na inovovaný Systém integrované výstražné služby. Ústav to popisuje takto: „Oproti současnému systému integrované výstražné služby (SIVS) založenému na převážně klimatologicky stanovených kritériích bude nový SIVS zaměřený na dopady nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů.“

Pro horko to znamená dvě věci. Za prvé se výstrahy před vysokými teplotami dělí podle toho, koho zasáhnou: na „vysoké teploty ovlivňující zdraví člověka“ a „vysoké teploty ovlivňující hospodářství a infrastrukturu“. Část zaměřená na tepelný diskomfort je podle ČHMÚ současně zavedením Heat Health Warning System (HHWS) v České republice a má být základem akčních plánů pro seniory, školní děti a další citlivé skupiny.

Za druhé se nehodnotí jen teplota na teploměru, ale index UTCI, který „kombinuje současný vliv teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření na povrch lidského těla“. Praktický důsledek popisuje ČHMÚ na příkladu: „Například při překročení teploty 31 °C se dříve uvažovalo pouze o žluté výstraze. Nyní nově v případě například vyšší vlhkosti vzduchu lze uvažovat i o oranžové nebo dokonce červené výstraze.“

Stupně zůstávají tři – nízký (žlutý), vysoký (oranžový) a extrémní (červený). Kdo si tedy zvykl na jednoduché „31 stupňů = žlutá“, letos si musí zvyknout na to, že stejné číslo na teploměru může při dusnu znamenat vyšší stupeň. Není to zpřísnění pro efekt: dusná noc bez ochlazení je pro tělo horší než suchý horký den.

Proč brát tuhle vlnu vážně: co ukázal červen 2026

Červnová vlna nebyla obyčejná epizoda. ČHMÚ 29. června potvrdil nové absolutní maximum: „Nové potvrzené absolutní maximum teploty vzduchu pro území ČR činí 41,9 °C. Tato rekordní hodnota byla naměřena v neděli 28. června na stanici Doksany v Ústeckém kraji.“ Měření bylo ověřeno porovnáním s okolními stanicemi. Předchozí rekord 40,4 °C z Dobřichovic (2012) padl dokonce dvakrát během jednoho víkendu.

Ještě výmluvnější než jedna stanice je plošný rozsah. Podle ČHMÚ byla 27. června zaznamenána maxima 35 °C a více na 160 stanicích (63 %) a 28. června na více než 200 stanicích (80 %) standardní sítě. Dosavadní maximum bylo z 7.–8. srpna 2015, kdy takto extrémních teplot dosáhlo asi 140 stanic (62 %).

Rekord pro měsíc červen přitom nepadl o desetinky, ale o celé 3 °C – dosavadní nejvyšší červnová hodnota byla 38,9 °C. A celý měsíc skončil jako teplotně silně nadnormální: průměrná teplota 19,1 °C, o 2,6 °C nad normálem 1991–2020, třetí nejteplejší červen od roku 1961.

Ke stejné vlně ČHMÚ 25. června poprvé v historii vydal výstrahy extrémního stupně na dva dny po sobě: „Extrémní stupeň byl naposled vydán v roce 2022, ale jen na jeden den 19. června. Nikdy jsme nevydali na dva dny po sobě.“

Není to výjimka. Tropických dnů je trojnásobek

ČHMÚ shrnuje dlouhodobý posun jednou větou: „od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně Celsia a počet tropických dnů narostl trojnásobně – v průměru byly dřív čtyři za rok, teď jich je v tuzemsku dvanáct. Ve městech jich bylo průměrně deset ročně a teď jich je třicet.“

V číslech normálů: průměrný počet tropických dnů za období 1991–2020 je asi 11, za posledních 15 let (2011–2025) přes 13, zatímco v letech 1961–1990 to bylo jen 5. Rekordní byl rok 2015 s téměř 26 tropickými dny.

Pro spánek je ale důležitější noční strana. Klementinum měří nepřetržitě od roku 1775 a podle ČHMÚ byly tropické noci až do konce 20. století velmi vzácné – průměr 20. století je 1,3 noci ročně. Rekordní rok 2015 přinesl 27 tropických nocí a na začátku 20. let 21. století jich centrum Prahy zažívá průměrně deset ročně.

Vlny veder se navíc protahují. Nejdelší zaznamenaná vlna v Česku trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. Podle CzechGlobe se prodlužování vln pozoruje především v nížinách – tedy tam, kde už dnes bývá nejtepleji. Jak na tom je vaše město, ukazuje naše stránka se statistikami.

Ve městě rozhoduje noc, ne poledne

Městský tepelný ostrov se často vysvětluje jako „ve městě je přes den tepleji“. Data z CzechGlobe ale ukazují něco jiného: denní maxima v centru Prahy mohou být i nižší než v okolí, protože zástavba stíní. Rozdíl se otevírá v noci – beton, asfalt a zdivo vyzařují nashromážděné teplo a noční rozdíl proti okolí dosahuje až 5 °C, v extrémech přes 7 °C.

Proto je noční teplota to, co byste měli během vlny sledovat, a proto je tropická noc (minimum neklesne pod 20 °C) tvrdší metrika než tropický den. Tělo se v noci neochladí, spánek je mělčí a zátěž se kumuluje den po dni – přesně to je důvod, proč nový systém ČHMÚ hodnotí i délku epizody a noční hodnoty, ne jen odpolední špičku.

Živý stav ve vašem městě včetně tropických dnů a nocí za letošní sezónu najdete na stránce Horko živě.

Co udělat doma, dokud je čas

Zastavte teplo před oknem, ne za ním. Venkovní stínění – žaluzie, předokenní rolety nebo screenové rolety – odráží sluneční energii dřív, než projde sklem. Vnitřní žaluzie a závěsy teplo zachytí až uvnitř místnosti, kde už zůstane. Rozdíl v účinnosti je násobný a je to jediné opatření, které funguje bez elektřiny.

Větrejte v protahu a jen tehdy, když je venku chladněji než uvnitř. Během vlny to bývá zhruba mezi třetí hodinou ranní a osmou ráno. Přes den okna zavřená a zastíněná; večerní větrání do rozpálené ulice byt neochladí.

Ventilátor ochlazuje člověka, ne místnost. Proudění vzduchu zvyšuje odpar potu, takže subjektivně uleví, ale teplotu v pokoji nesníží. Při teplotách nad zhruba 35 °C už samotný ventilátor přestává pomáhat a je potřeba přidat stínění, chlazení nebo změnit místo pobytu.

Když chcete řešení na roky, plánujte mimo vlnu. Během veder jsou montážní firmy nejvytíženější a termíny nejdelší. Kolik by chlazení stálo právě u vás, spočítá kalkulačka dopadu horka; na výkon jednotky je tu výpočet výkonu klimatizace.

A hlavně: pitný režim a stín. ČHMÚ u letošních výstrah opakuje totéž – držet se ve stínu, dodržovat pitný režim a zvýšenou fyzickou zátěž plánovat na chladnější části dne.