Žebříček horka v českých městech 2026: Tropické dny a noci

Jak jsme žebříček sestavili

Vycházíme z dat 78 profesionálních meteorologických stanic v Česku s historickými záznamy od roku 1961. Pro žebříček používáme průměry za období 2013–2024 (posledních 11 kompletních sezón), které nejlépe odrážejí současné klima.

Tropický den = maximální teplota dosáhne alespoň 30 °C. Tropická noc = minimální noční teplota neklesne pod 20 °C. Obě metriky jsou klíčové — tropické dny ukazují denní vedro, tropické noci říkají, jestli se v noci dá spát.

Žebříček řadíme primárně podle počtu tropických dnů za rok, protože jde o nejspolehlivější indikátor celkové tepelné zátěže. Tropické noci a trendy uvádíme jako doplňkovou informaci.

Top 10 nejteplejších měst v Česku

1. Břeclav (Jihomoravský kraj, 177 m n. m.) — průměrně 22,8 tropických dnů a 10,9 tropických nocí za rok. Absolutní šampion Česka. Nízká nadmořská výška, blízkost Novomlýnských nádrží a poloha v nejteplejší oblasti jižní Moravy vytvářejí podmínky, kde se 30 °C překračuje běžně od června do září.

2. Hodonín (Jihomoravský kraj, 165 m n. m.) — 20,8 tropických dnů, 10,6 tropických nocí. Podobné podmínky jako Břeclav — Dolnomoravský úval je nejníže položená a nejteplejší oblast ČR. V extrémních letech přesahuje Hodonín 25 tropických dnů.

3. Lednice (Jihomoravský kraj, 176 m n. m.) — 20,8 tropických dnů, 10,4 tropických nocí. Třetí jihomoravská stanice v první trojce potvrzuje dominanci Pálavské oblasti. Okolí Lednice patří k místům, kde padají česká teplotní maxima.

4. Praha-Kbely (Praha, 286 m n. m.) — 19,8 tropických dnů, 4,9 tropických nocí. První nepříjemné překvapení: Praha patří do první pětky navzdory vyšší nadmořské výšce. Důvod? Městský tepelný ostrov. Trend nárůstu +0,75 tropických dnů za rok je nejvyšší v celém Česku.

V první desítce je 4× jižní Morava, 2× Praha, 2× Polabí, 1× Slovácko a 1× Haná. Horská a podhorská města se do žebříčku nedostanou.

Proč dominuje jižní Morava

Tři ze čtyř nejteplejších stanic v Česku leží v Jihomoravském kraji. To není náhoda — jde o kombinaci několika geografických faktorů.

Nadmořská výška: Dolnomoravský úval je nejníže položená oblast v ČR (155–180 m n. m.). S každými 100 metry nadmořské výšky klesá teplota přibližně o 0,6 °C. Břeclav leží o 100–200 metrů níž než většina českých měst, což jí dává automatický bonus 0,6–1,2 °C.

Kotlinový efekt: Teplý vzduch v údolí Moravy a Dyje se zadržuje, protože okolní kopce brání proudění. Vzduch stojí a akumuluje teplo den za dnem. V noci se ochlazuje pomaleji než na otevřených pláních.

Blízkost Panonie: Jižní Morava je klimaticky přechodová oblast mezi středoevropským a panonským klimatem. Horké vzduchové masy z Maďarské nížiny se sem dostávají snáze než do vnitrozemí Čech.

Praha: městský tepelný ostrov v akci

Praha nemá nejnižší nadmořskou výšku ani nejteplejší geografickou polohu. Přesto má 3 stanice v top 20 nejteplejších míst v ČR. Důvod je jednoznačný: městský tepelný ostrov (UHI).

Praha má přes 1,3 milionu obyvatel, rozlehlou asfaltovou a betonovou plochu a nedostatek zeleně v centru. Tmavé povrchy přes den absorbují sluneční záření a v noci ho vyzařují zpět. Výsledek: centrum Prahy je v noci o 3–7 °C teplejší než okolní krajina.

Klíčový údaj: Praha-Kbely má trend nárůstu +0,75 tropických dnů za rok — nejvyšší v celé ČR. To znamená, že za každých 10 let přibude v Praze přibližně 7,5 tropických dnů. Pokud trend pokračuje, Praha do roku 2035 překoná dnešní jižní Moravu.

Rozdíl mezi pražskými stanicemi je výmluvný. Praha-Kbely (286 m n. m.) má 19,8 tropických dnů, Praha-Klementinum (191 m n. m.) má 18,1, Praha-Ruzyně (364 m n. m.) jen 16,0 a Praha-Libuš (302 m n. m.) 15,4. Poloha v rámci města rozhoduje víc než nadmořská výška.